Psychoterapie je léčba využívající psychologické prostředky. V jejím rámci existuje mnoho rozmanitých teorií, směrů a přístupů. Každý nemocný si může najít pro sebe to, co mu připadá nejvhodnější. Já v praxi užívám hlavně psychoterapii dynamicky a psychoanalyticky orientovanou. Je to náročná práce, která vyžaduje aktivní účast klienta, jenž by měl být k léčbě dostatečně motivován.

Smyslem je zejména procházet znovu celý svůj život, nahlížet vědomé a nevědomé konfliktní zážitky a opětovně se s nimi prožitkově konfrontovat prostřednictvím kontaktu s terapeutem. Nedílnou součástí je práce se sny. Klient je veden k lidské odpovědnosti za vše, co se mu v životě děje a analyzuje příčiny věcí, které jej v životě potkávají. Získává tak vědomější vhled do problematiky svého života, poznává sám sebe a učí se více sám se sebou být, smířit se s realitou, jaká je. To mu umožňuje korigovat reakce na okolí, osvobozovat se od traumatických zážitků z minulosti. Důležité je, aby klient porozuměl vlastnímu podílu na opakujících se problémech, souvislostem mezi jeho současným nepřizpůsobivým chováním, postojem a prožíváním a dřívějšími zážitky.

Směřuje tak k dosažení náhledu a emoční korekci, což dává prostor pro nové bohatší a spokojenější prožívání i chování. Obrazně řečeno, klient se během terapeutických sezení „rozebírá“ na kusy a poskládává  znovu dohromady v novém zdravějším a autentičtějším tvaru. Psychoterapie tohoto druhu není pro každého, vyžaduje motivaci a odvahu na sobě pracovat, překonávat nepříjemné přenosové pocity, které se objeví v terapeutickém vztahu mezi klientem a terapeutem. Kdo však vytrvá, zjistí, že takové úsilí nese své bohaté ovoce, jelikož z této terapie lze pouze profitovat.